Ty a ta tvoje baterka
Se kterou chodíš semotamo
Aniž ti to připadá slizké
Svítit do temnoty
Do milosrdné tmy jež skrývá necudnost
Hle tolik Tvarů rozesetých kolem
V té naší říši zkamenělin
A prašných cest odnikud nikam
Jak ti to pravil Věštec?
Že světlo třeba hledat
Jinde než ve špajzu
Zahoď tu baterku
A slez z té mucholapky
Jednou mi poděkuješ
Že jsem ti vyvanul
Mondy